Vánoce na dluh aneb Jak pořídit dárky, když je peněz málo

Každoročně kolem Vánoc odborníci varují před ukvapeným zadlužováním kvůli nákupu vánočních dárků. Ovšem i tak někteří lidé na jejich rady nedají a Vánoce na dluh pořídí. Pokud mezi ně patříte i vy, dobře si rozmyslete, jaký úvěrový produkt nakonec využijete.
Klientovi bychom především doporučili pečlivě zvážit, zda dárky, které chce pořídit, skutečně jeho blízcí využijí a zda nebude případný úvěr na nákup vánočních dárků příliš velkým zásahem do rodinného rozpočtu,” uvedl pro Právo Petr Plocek z UniCredit Bank.
„Pokud nejde o praktický dárek pro dlouhodobé využití, například počítač pro děti nebo rodinnou televizi, rozhodně nedoporučujeme k nákupu vánočních dárků využít spotřebitelskou půjčku, kterou by klient splácel několik let,” doplnil Plocek.
„Obecně platí, že by si člověk neměl půjčovat na věci, které se spotřebují nebo zaniknou ještě předtím, než zaplatí samotnou půjčku,” doplnila Pavla Hávová z ČSOB.
Na nižší částky využijte kreditku
Češi většinou plánují vejít se s nákupem dárků do pěti tisíc korun. Pro financování drobnějších nákupů se rozhodně vyplatí využít kreditní kartu či si k běžnému účtu sjednat kontokorent neboli povolené přečerpání účtu.
Oba produkty mají tu výhodu, že váš dluh dosáhne pouze takové výše, kolik kreditkou či kontokorentem utratíte. Limitováni jste pouze nastaveným úvěrovým rámcem.
Výhodou kreditek je i to, že splatíte-li vyčerpanou částku ještě v tzv. bezúročném období, které mají jednotlivé banky nastaveno v rozmezí 45 až 55 dnů, nemusíte zaplatit žádný úrok a prakticky jste si peníze půjčili zadarmo. Pokud se vám to nepodaří, můžete zbylou částku vyrovnat třeba další měsíc. Počítejte však s tím, že vám banky napočítají z dlužné částky úrok, který se pohybuje kolem 25 procent ročně.
Mnohé banky navíc motivují klienty k utrácení prostřednictvím kreditek poskytováním různých bonusů. Některé vám z každého nákupu vrátí nějakou částku zpět (například Česká spořitelna, ČSOB, Era, Komerční banka – 1 % ze zaplacené částky, Cetelem – až 800 korun, GE Money Bank – až 30 % u vybraných partnerů bene+), další pak umožní sbírat body za utracené částky nebo čerpat slevy u obchodníků (například UniCredit Bank).
Máte-li u běžného účtu nastaven kontokorent, můžete jít do mínusu až do výše sjednaného úvěrového rámce. Dluh splácíte tím, jak vám přicházejí peníze (například výplata) na účet.
Některé banky (například GE Money Bank, Sberbank, UniCredit Bank či Zuno) vás nechají v mínusu neomezeně dlouhou dobu, u těch dalších musíte dorovnat na nulu alespoň jednou za půl roku či rok. I kontokorent není nejlevnější, z dlužné částky musíte bankám zaplatit úrok pohybující se kolem 20 procent ročně.
Na mikropůjčku raději zapomeňte
Co byste ale měli rozhodně zvážit, je financování vánočních dárků tzv. mikropůjčkou. Jedná se o krátkodobou půjčku nízkých částek do pěti tisíc korun. V současné době mikropůjčky poskytuje zhruba 10 tisíc společností.
Jsou rychlé a poskytovatelé je nabídnou prakticky komukoliv. Jejich prostřednictvím by měl ale člověk řešit v rodině nějakou krizovou situaci, rozhodně ne nákupy vánočních dárků.
Pokud ale na tento typ půjčky kývnete, mějte na paměti, že ji musíte velmi brzy splatit. Poskytovatelé mají nastavenu splatnost na 7, 14 či 30 dní. Můžete se domluvit i na prodloužení splatnosti, ovšem i to vás přijde na další desítky až stovky korun navíc. Jestliže se se splácením opozdíte, připravte se na vysoké sankce.
Spotřebitelský úvěr na větší investice
Jestliže plánujete udělat pod stromečkem radost sobě či svým blízkým nějakým hodnotnějším dárkem, můžete využít neúčelový spotřebitelský úvěr.
„Pokud se lidé chystají pořídit si něco většího, například investovat do vybavení domácnosti, třeba pořízením bílé či černé elektroniky, nábytku a podobně, pak je nejvhodnější neúčelový hotovostní úvěr,” uvedla Klára Pačesová z České spořitelny.
Banky prostřednictvím spotřebitelských úvěrů půjčují klientům až od 20 tisíc korun, některé až od 30 tisíc korun (například UniCredit Bank či Komerční banka), Expobank dokonce až od 50 tisíc korun.
V současné době mnohé banky klienty s dobrou platební morálkou odměňují různými benefity – například odpuštěním několika splátek či snížením úrokové sazby.

Sedm set tisíc Čechů neplatí včas za služby a půjčky

Záznam v obávaném seznamu neplatičů, vedeném mobilními operátory, dodavateli energií, bankami a úvěrovými firmami, má 700 tisíc Čechů. Nejvíce na severu republiky.
Vyplývá to z údajů negativního registru dlužníků SOLUS, který si společnosti vedou a mezi sebou ho sdílejí. Výpis z něho rozhoduje, zda klientovi půjčí, prodají datový tarif, nebo mu ukážou dveře.
Jen u mobilních operátorů má přibližně čtyři sta tisíc zákazníků dluhy kolem čtyř miliard korun. Je to rok co rok takový balík víceméně totožných sporů o neuhrazené faktury za mobily, že stát si s tím už dokonce ani neví rady.
Vláda chce, aby razítka na neproplacené faktury, potvrzující, že zákazníci operátorovi skutečně dluží, která jsou startérem pro exekuci, nedával už Český telekomunikační úřad, jako dosud, ale soudy. Ty se tomu brání, protože na tom většinou není moc co posuzovat.
Na sto zákazníků je až 18 neplatičů
„Jde o několik set tisíc sporů každý rok. Přitom ti lidé většinou opravdu dluží a nemají věcné argumenty, že to tak není,“ poznamenal pro Právo viceprezident Soudcovské unie Tomáš Novosad.
Podle tajemníka sdružení SOLUS Jana Stopky pokračuje rozevírání rozdílů mezi jednotlivými regiony ČR. Tradičně nejvíce potíží se splácením mají v okresech na severu ČR a v Moravskoslezském regionu.
Více než patnáct dospělých ze sta má zápis v negativním registru SOLUS v okresech Louny, Teplice, Ústí nad Labem, Chomutov, Sokolov a Most. Tam firmám dluží dokonce osmnáct lidí ze sta.
SOLUS je mezi spotřebiteli obávaný registr vedený velkými společnostmi. Jsou v něm jen hříšníci, ne ti, co si půjčili, ale včas splácejí. Proto se mu říká negativní. Díky záznamu v něm už k svému překvapení byli mnozí odmítnuti, když třeba chtěli přejít k levnějšímu operátorovi.
V registru jsou minimálně rok
Není zřejmě totiž spotřebitele, který by něco neobjednával od firmy, jež záznamy do SOLUS posílá a nahlíží do nich. Podíl občanů s dluhem po splatnosti zapsaných v Registru fyzických osob SOLUS už činí 8,12 procenta všech dospělých obyvatel Česka.
Narážejí na to, třeba když chtějí přejít od operátora k operátorovi, od distributora energie k jinému, a ten nově zvolený je nechce. Společnosti sice na jednu stranu o zákazníky soutěží všemožnými marketingovými lákadly, ale o neplatící zájem nemají.
Jak se do tohoto registru člověk jednou dostane, třeba kvůli zpožděné úhradě pojistky nebo faktury za mobil, tak trvá minimálně rok, než je záznam o existenci dluhu vymazán, byť byl uhrazen.
Dlužníci třeba i s nějakým zpožděním zaplatí, ale že mají černý puntík, zapomenou, a když pak žádají o úvěr na podnikání nebo spotřebitelskou půjčku, často se diví, že se banka či nebankovní úvěrová firma zdráhá jim peníze půjčit, anebo jen za vyšší úrok či s betonovým zajištěním.
Varování pak v tomto interním systému blikají i u nespolehlivých klientů, tedy těch, kteří sice nakonec vždy zaplatí, ale až po urgencích, a tak je to s nimi pořád dokola.
Potvrzení o bezdlužnosti
Výjimečně se může stát, že osoba je v registru zapsaná, i když fakticky nic nedlužila. Jedná se o situace, když například operátor vystaví zákazníkovi omylem fakturu už poté, co byla služba řádně vypovězena, a klient si důsledně nepohlídal storno faktury.
Ta v systému nezaplacených faktur zůstane, může být i po třech letech stále vymáhaná. Pokud měníte operátora, pojišťovnu nebo nějakého pravidelného dodavatele služeb či zboží, vždy si proto na konci smluvního vztahu vyžádejte písemné potvrzení o bezdlužnosti. Většina firem s tím nemá problém. Ověřit si lze předem i to, zda v registru SOLUS jste nebo ne přes SMS výpis. Není sice zadarmo, ale pokud člověk třeba žádá o úvěr, tak s poplatky, v tomto případě v řádu desetikorun, musí stejně počítat.
Každopádně by si lidé měli dávat pozor na záznamy v některých dalších tzv. registrech dlužníků, protože v minulosti byly zaznamenány případy, kdy provozovatelé pak tahali z firem i spotřebitelů peníze na nejrůznějších poplatcích za služby, které nechtěli, nebo za výmaz. Tak trochu vydírání.
Kromě SOLUS patří k „oficiálním“ registrům ještě bankovní a nebankovní registr klientských informací CRIF, který si provozují banky a nebankovní společnosti. Ten ale není postaven na principu jen negativního záznamu, tzn. dlužníků po splatnosti, jako SOLUS, ale jsou zde veškerá data, tedy i o včas platících klientech majících úvěr, půjčku, leasing. Evidovány jsou zde i kontokorenty.

Zalepit mikropůjčkou díru v rozpočtu přijde velmi draho

Krátkodobé mikropůjčky jsou mezi určitými typy klientů velmi oblíbené. Jejich objem v posledních měsících prudce stoupá, podle kvalifikovaných odhadů se za poslední rok jedná o nárůst v desítkách procent. I když se může zdát lákavé zalepit rychlou půjčkou díru v rozpočtu do doby, než přijde výplata, zvýšená opatrnost při jejím výběru je nezbytná.
„Mikropůjčky jsou vhodné jen na určité účely, a to zcela výjimečně, nikoliv pravidelně. Mají pomoci překonat období, kdy je rodinný rozpočet na nule či v mínusu, výplata se blíží, ale nastala nějaká „krizovka”, kterou je třeba řešit ihned, jako třeba oprava auta, bez kterého rodina nemůže fungovat,” upozorňuje Patrik Nacher ve své knize „Konec finančních negramotů v Čechách”.
Podle Nachera naopak nedává smysl s mikropůjčkou platit každodenní výdaje, nebo dokonce splátky jiných úvěrů.
Drobné půjčky zákon neřeší, to se má změnit
Půjčit si necelých pět tisíc korun téměř obratem a nemuset projít žádným ověřováním je pro mnoho lidí lákavé. Ukazují to alespoň odhady, které naznačují boom mikropůjček v České republice. V současné době je v tomto typu produktu spotřebitelům rozpůjčováno více než 25 miliard korun, každým dnem se však částka zvyšuje.
„Mikroúvěry na českém trhu poskytuje asi 10 tisíc subjektů, jen setinu ale můžeme označit za bezpečné. Zbytek jsou rizikoví či přímo nebezpeční poskytovatelé. Riziko narůstá také kvůli faktu, že mikropůjčky neošetřuje zákon 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru,” upozornil Zdeněk Soudný, tiskový mluvčí projektu Navigátor bezpečného úvěru.
To znamená, že žadatel o úvěr je daleko méně prověřován a zároveň smlouva postrádá náležitosti, které má dokument sjednávající klasický úvěr. O to více je třeba být na pozoru, než se pro půjčku rozhodnete.
Nicméně i v oblasti ošetření mikropůjček zákonem se tzv. blýská na lepší časy. „Nový zákon o úvěru pro spotřebitele nově ošetří všechny typy úvěrů, tedy včetně hypotečních úvěrů i mikropůjčky,” uvedla náměstkyně ministra financí Lenka Jurošková na 185. Žofínském fóru ke 20 letům hypoték na českém trhu. Předpokládá se, že nový zákon nabyde účinnosti v březnu příštího roku.
Tisícovka na měsíc za 33, ale i 330 korun
Nižší částky často svádějí k lehkovážnému pocitu, že se „nic nemůže stát“. Opak je ale pravdou, i relativně nízká výše úvěru se může změnit v noční můru, pokud si špatně vyberete.
I mezi důvěryhodnými poskytovateli mikropůjček je možné nalézt závratné rozdíly, alespoň co se týče ceny úvěru a především sankcí.
„Zatímco kupříkladu u Japonské půjčky (dříve Click Credit) zaplatí spotřebitel za tisíc korun na 30 dní 33 korun, u VIA SMS je to již 276 korun a půjčka Ferratum vás po měsíci přijde dokonce na 330 korun,“ upozornil Soudný.

Sedm set tisíc Čechů neplatí včas za služby a půjčky

Záznam v obávaném seznamu neplatičů, vedeném mobilními operátory, dodavateli energií, bankami a úvěrovými firmami, má 700 tisíc Čechů. Nejvíce na severu republiky.
Vyplývá to z údajů negativního registru dlužníků SOLUS, který si společnosti vedou a mezi sebou ho sdílejí. Výpis z něho rozhoduje, zda klientovi půjčí, prodají datový tarif, nebo mu ukážou dveře.
Jen u mobilních operátorů má přibližně čtyři sta tisíc zákazníků dluhy kolem čtyř miliard korun. Je to rok co rok takový balík víceméně totožných sporů o neuhrazené faktury za mobily, že stát si s tím už dokonce ani neví rady.
Vláda chce, aby razítka na neproplacené faktury, potvrzující, že zákazníci operátorovi skutečně dluží, která jsou startérem pro exekuci, nedával už Český telekomunikační úřad, jako dosud, ale soudy. Ty se tomu brání, protože na tom většinou není moc co posuzovat.
Na sto zákazníků je až 18 neplatičů
„Jde o několik set tisíc sporů každý rok. Přitom ti lidé většinou opravdu dluží a nemají věcné argumenty, že to tak není,“ poznamenal pro Právo viceprezident Soudcovské unie Tomáš Novosad.
Podle tajemníka sdružení SOLUS Jana Stopky pokračuje rozevírání rozdílů mezi jednotlivými regiony ČR. Tradičně nejvíce potíží se splácením mají v okresech na severu ČR a v Moravskoslezském regionu.
Více než patnáct dospělých ze sta má zápis v negativním registru SOLUS v okresech Louny, Teplice, Ústí nad Labem, Chomutov, Sokolov a Most. Tam firmám dluží dokonce osmnáct lidí ze sta.
SOLUS je mezi spotřebiteli obávaný registr vedený velkými společnostmi. Jsou v něm jen hříšníci, ne ti, co si půjčili, ale včas splácejí. Proto se mu říká negativní. Díky záznamu v něm už k svému překvapení byli mnozí odmítnuti, když třeba chtěli přejít k levnějšímu operátorovi.
V registru jsou minimálně rok
Není zřejmě totiž spotřebitele, který by něco neobjednával od firmy, jež záznamy do SOLUS posílá a nahlíží do nich. Podíl občanů s dluhem po splatnosti zapsaných v Registru fyzických osob SOLUS už činí 8,12 procenta všech dospělých obyvatel Česka.
Narážejí na to, třeba když chtějí přejít od operátora k operátorovi, od distributora energie k jinému, a ten nově zvolený je nechce. Společnosti sice na jednu stranu o zákazníky soutěží všemožnými marketingovými lákadly, ale o neplatící zájem nemají.
Jak se do tohoto registru člověk jednou dostane, třeba kvůli zpožděné úhradě pojistky nebo faktury za mobil, tak trvá minimálně rok, než je záznam o existenci dluhu vymazán, byť byl uhrazen.
Dlužníci třeba i s nějakým zpožděním zaplatí, ale že mají černý puntík, zapomenou, a když pak žádají o úvěr na podnikání nebo spotřebitelskou půjčku, často se diví, že se banka či nebankovní úvěrová firma zdráhá jim peníze půjčit, anebo jen za vyšší úrok či s betonovým zajištěním.
Varování pak v tomto interním systému blikají i u nespolehlivých klientů, tedy těch, kteří sice nakonec vždy zaplatí, ale až po urgencích, a tak je to s nimi pořád dokola.
Potvrzení o bezdlužnosti
Výjimečně se může stát, že osoba je v registru zapsaná, i když fakticky nic nedlužila. Jedná se o situace, když například operátor vystaví zákazníkovi omylem fakturu už poté, co byla služba řádně vypovězena, a klient si důsledně nepohlídal storno faktury.
Ta v systému nezaplacených faktur zůstane, může být i po třech letech stále vymáhaná. Pokud měníte operátora, pojišťovnu nebo nějakého pravidelného dodavatele služeb či zboží, vždy si proto na konci smluvního vztahu vyžádejte písemné potvrzení o bezdlužnosti. Většina firem s tím nemá problém. Ověřit si lze předem i to, zda v registru SOLUS jste nebo ne přes SMS výpis. Není sice zadarmo, ale pokud člověk třeba žádá o úvěr, tak s poplatky, v tomto případě v řádu desetikorun, musí stejně počítat.
Každopádně by si lidé měli dávat pozor na záznamy v některých dalších tzv. registrech dlužníků, protože v minulosti byly zaznamenány případy, kdy provozovatelé pak tahali z firem i spotřebitelů peníze na nejrůznějších poplatcích za služby, které nechtěli, nebo za výmaz. Tak trochu vydírání.
Kromě SOLUS patří k „oficiálním“ registrům ještě bankovní a nebankovní registr klientských informací CRIF, který si provozují banky a nebankovní společnosti. Ten ale není postaven na principu jen negativního záznamu, tzn. dlužníků po splatnosti, jako SOLUS, ale jsou zde veškerá data, tedy i o včas platících klientech majících úvěr, půjčku, leasing. Evidovány jsou zde i kontokorenty.

Jak by Češi naložili s ušetřenými penězi po splacení všech dluhů

Každý třetí Čech by po splacení svých finančních závazků své budoucí úspory utratil. Nejčastěji by je investoval do nového bydlení. Tendenci utrácet mají především ženy a mladí lidé ve věku 27 až 35 let.
Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu agentury IPSOS realizovaného pro společnost KRUK Česká a Slovenská republika (KRUK).
Češi, kterým by se podařilo po řádném splacení svých finančních závazků ušetřit, by tyto volné peníze nejčastěji odložili stranou a dále šetřili nebo by je nechali na svých účtech a používali pro běžnou spotřebu. Obě možnosti zmínily shodně dvě pětiny lidí.
Téměř čtvrtina Čechů by peníze použila k finančnímu zaopatření svých dětí, zatímco další necelá pětina k zaopatření sebe sama v období stáří.
Více než třetina Čechů by je naopak utratila, a to nejčastěji za nové bydlení (12 procent), dále pak za vybavení do domácnosti či elektroniku nebo za vysněnou dovolenou (shodně 8 procent). Každý čtrnáctý Čech by si za ně pořídil nové auto.
Větší tendenci utrácet mají ženy
Vyšší tendenci utrácet ušetřené peníze mají po splacení svého dluhu ženy. Ty si za své úspory nejčastěji pořídí nové bydlení, vysněnou dovolenou či vybavení domácnosti. Muži naopak raději než za nákup dovolené utratí své peníze za nové auto.
Téměř polovina mužů navíc upřednostňuje použít ušetřené peníze k pokrytí běžné spotřeby. To udělá pouze třetina žen. Možnost ušetřit peníze do budoucna by zvolily dvě pětiny žen i mužů.
S rostoucím věkem se zvyšuje ochota spořit
Průzkum také ukázal, že s rostoucím věkem respondenta se projevila nižší tendence utrácet volné peníze. Například lidé ve věku 54 – 65 let by je mnohem častěji použili k pokrytí svých běžných výdajů (43 procent), případně je dále spořili na důchod či použili k zabezpečení svých dětí (40 procent).
Opačný trend se projevuje u mladých lidí ve věku 27 až 35 let, kdy polovina z nich by své úspory dále investovala a pořídila by si za ně nové bydlení, auto, vybavení domácnosti či vysněnou dovolenou. Téměř dvě pětiny z nich by peníze dále šetřily, více než třetina by jimi pokryla svou běžnou spotřebu.
Pražané utrácejí nejméně
Obyvatelé Prahy by své úspory vynaložili k pokrytí svých běžných výdajů (46 procent), případně by je šetřili „na horší časy” (42 procent). K utrácení by se měla jen necelá třetina.
Podobně by hospodařili se svými úsporami také obyvatelé Čech, oproti Pražanům by ale peníze častěji utráceli. Moravané by si naopak své úspory nejčastěji šetřili do budoucna (42 procent), případně je ponechali na svém běžném účtu (35 procent).
Barbora Buřínská, Novinky, Právo

Češi si v červnu na bydlení půjčili rekordních 20 miliard

Nízké úrokové sazby u hypotečních úvěrů motivují stále více Čechů k tomu, aby si s jejich pomocí pomohli k lepšímu bydlení. Letošní červen se do historie zapíše jako měsíc, který od začátku poskytování hypotečních úvěrů v Česku v roce 1995 přinesl vůbec největší zájem o půjčky na bydlení. V průběhu června totiž banky v ČR na nákup nebo rekonstrukci nemovitosti vyplatily rekordní částku 19,75 miliardy korun.
Při srovnání s loňským červnem, kdy banky uzavřely hypotéky v celkovém objemu 15,2 miliardy korun, je letošní červnový objem téměř o třetinu vyšší.
Jen samotná Hypoteční banka, která je lídrem českého hypotečního trhu, poskytla v červnu svým klientům úvěry za 2,66 miliardy korun.
Pomohly nízké sazby i větší výstavba
„Za takto výrazným nárůstem stojí několik faktorů, které se v posledních měsících sešly dohromady. Především jsou to rekordně nízké úrokové sazby a stabilní ekonomická situace s pozitivním výhledem. Dále i větší aktivita developerů, kteří zejména ve velkých městech prodávají a stavějí nové bytové projekty, a rostoucí ceny nemovitostí, v důsledku čehož se zvyšuje i průměrná částka, o niž nás klienti žádají,“ uvedl generální ředitel Hypoteční banky Jan Sadil.
V případě Hypoteční banky žádali v červnu zájemci o úvěr na bydlení v průměru ve výši 1,9 miliónu korun, což je o více než 100 tisíc více, než je dlouhodobý průměr.
Pokud na hypotečním trhu v ČR nedojde k neočekávaným změnám, bude rok 2015 pro hypotéky podle Sadila rokem rekordním. Naznačují to údaje za letošní první pololetí, ve kterém tuzemské banky poskytly hypoteční úvěry v objemu 90,7 miliardy korun.
Průměrná úroková sazba u hypoték v Česku zůstala v červnu na historicky nejnižší hodnotě 2,05 procenta.